Jdi na obsah Jdi na menu
 


kunstkomora

Co znamená kunstkomora...

  •  Když se řekne Kunstkomora každého napadne šlechtická rodina, klášter či kostel a jeho majetková sbírka. Ale není tomu jen takto. I měšťanské domy se nenechaly zahanbit. Tyto sbírky byli běžné už ve středověku. A patřilo do nich na co si jen vzpomeneme. Šperky, drahé kameny, obrazy, knihy, nábytek, vzácné nádoby, ozdobné zbraně a jiné kuriozity.  Všichni chtěli dokázat, že se mohou vyrovnat ostatním ve vyspělé kulturní úrovni a nezůstávali pozadu. Rozvoj sběratelství neznal hranic, obratem se zvýšil zájem o práce ohledně uměleckých řemesel. A tím se i rozšířil obchod s uměleckými řemesly a samozřejmě se zvedla i cena. Prostě každý chtěl ukázat, že na to má.

Rudolf II. a kunstkomora

  • Sbírkám se věnoval už jako malý chlapec  po návratu ze Španělska.

  • Asi jako každá movitější rodina v té době i tato měla ve sbírce převážně zásoby zlata a stříbra pro „zlé časy“ .

  • Za nejvzácnější otec Rudolfa II. považoval achátové mísy dovezené prý do Evropy křižáky roku 1204 po dobytí Konstantinopole

  • Není přesně jasné, zda si sbírky začal Rudolf oblibovat už na Vídeňském dvoře či až po smrti Maxmiliána II., kdy se rozdělovalo dědictví. Tehdy měl Rudolf II. velký zájem o rodinné klenoty z čehož by plynulo, že zálibu ve sbírání různých předmětů už měl.

  • V Rudolfově případě tato záliba přerůstala už v závislost. A bylo mu jedno kolik za sbírku utratí. Vyvrcholilo to až tak daleko, že císaři nestačili pouze sbírky zakoupené legálně. Například rodinné sbírky Gravellů v Besanconu s obrazy od Hieronyma Bosche, rodinná sbírka Imhofů v Norimberku atd. 

  • Jeho agenti museli na přelomu devadesátých let objíždět i šlechtické zámky a kláštery a pod nejrůznějšími záminkami se snažili získat pro Prahu alespoň jednotlivé drahé předměty na dobu neurčitou.

  • Ze závislosti se stává už i posedlost a z pokladny se vydávají nehorázně vysoké částky dodavatelům ve Španělsku, Itálii, Německu  a Nizozemí. Z důvodu velmi častých nákupních akcích se Rudolfovy sbírky staly slavnými v celé Evropě ještě než se vědělo, z čeho se skládají. Císař si touto zálibou rozšiřoval obzor vědění,  prohluboval si vědomosti o pravosti drahých kamenů či  kvalitě obrazů.